Video k Portrétu:
Michael Schumacher zahájil sportovní kariéru, tak jako většina jeho kolegů, na motokárách. Jeho otec Rolf, který motokáry stavěl, ho k tomuto sportu přivedl již ve 4 letech a protože v Kerpenu (Schumacherovo rodné město) byla motokárová dráha, bylo i kde trénovat. Michaelovi bylo 12 let, když chtěl poprvé startovat v oficiálním mistrovství Německa, ale protože německé předpisy dovolují start jezdcům starším 14 let, musel otec pro syna sehnat potřebná povolení.
Rokem 1988 začala pro Schumachera nová závodní kariéra ve formulových vozech, když zvítězil v 9 závodech Formule König a stal se německým šampiónem. Ten samý rok ještě stihl čtyři závody evropského mistrovství Formule Ford 1600 a po vítězství v Zandvoortu si zajistil druhé místo na Mistrovství Evropy a 6. místo na Mistrovství Německa Formule Ford 1600.
Pro rok 1989 podepsal Schumacher smlouvu s týmem WTS v německém Mistrovství Formule 3, aby byl k ruce Frentzenovi. Oba skončili druzí jeden bod za Wendlingerem. Schumacher byl nakonec klasifikován na třetím místě. V Macau zvítězil v první jízdě, ale protože ostatní nedokončil nebyl klasifikován. V roce 1990 zůstal ve stejném týmu a to se mu vyplatilo, protože se stal mistrem. Dokonce zvítězil i v prestižním závodě Grand Prix Macau. S vozem Mercedes startoval ve závodech sportovních vozů ve skupině C a zvítězil v Mexiku spolu s Massem byl druhý v Dijonu a Nürburgringu a v celkovém mistrovství byl pátý s 21 body.
1991: Jordan
Rok 1991 začal s vozem Mercedes. Ve sportovních vozech byl druhý v Silverstone, pátý v Le Mans a vítěz v Autopolisu. V závodě F 3000 japonské série se s vozem Ralt Mugen RT23 kvalifikoval na druhém místě. Tým Jordan mu nabídl místo ve svém voze pro Velkou cenu Belgie. Michael Schumacher všechny překvapil, protože se kvalifikoval na 7. místě, ale samotný závod nedokončil.
1991-1995: Benetton
1991 – Pro posledních pět závodů sezóny přestoupil do týmu Benetton a také v německém DTM s Mercedesem. S vozem Benettonu se nejlépe umístil v Monze na 5.místě.
1992 – Nová sezóna začala pro Schumachera pátým místem v Jihoafrické republice. Další tři velké ceny v Mexiku, Brazílii a Španělsku dokončil na stupních vítězů. Zatímco před rokem v Belgii začínal, tak letos tu slavil své první vítězství a výrazně tak posilnil svou třetí pozici v šampionátu.
1993 – Benetton znovu potvrdil, že jeho vozy se lepší od jedné velké ceny ke druhé. Schumacher zvítězil v Portugalsku a celkově dosáhl na 4. místo.
1994 – Rozporuplný pohled na Schumachera přinesl nový ročník formule 1. Vítěz šesti Grand Prix z úvodních sedmi, Michael Schumacher, byl diskvalifikován pro nepovolené komponenty ve voze. Další diskvalifikace a zároveň stop na další dvě GP dostala Scumachera pod tlak a musel tak v závěru sezóny bojovat o body, o které přišel. Do poslední Velké ceny Austrálie nastupoval pouze s jednobodovým náskokem na Hilla. Boj o titul však trval jen 35 kol, kdy oba jmenovaní skončili po vzájemné kolizi mimo trať [1] a tak se mistrem světa stal Schumacher.
1995 – Sezónu zahájil vítězně závodem v Brazílii, posléze byl diskvalifikován spolu s Coulthardem za použití paliva, které nebylo povoleno novými předpisy. Vítězem byl tedy vyhlášen třetí v cíli Berger, ale po několika měsících byl uznán původní výsledek s tím, že body byly přiznány jen jezdcům. Po velké ceně San Marina se do čela dostal Damon Hill. Michael Schumacher zmobilizoval všechny síly a závod ve Španělsku a Monaku vyhrál, čímž se vrátil do čela mistrovství světa a vedení už si nenechal vzít. Schumacher se tak stal podruhé mistrem světa.
1996-2006: Ferrari
1996 – První sezóna u Ferrari byla do určité míry rozčarováním. Schumacherovo Ferrari nestačilo na konkurenční Williams a bojuje s Benettonem, od kterého odešel. První vítězství přišlo až v sedmém závodě, v deštivé Grand Prix Španělska. V dalších závodech se Schumacher trápil a další triumfy si připsal až v Belgii a Itálii a zajistil si třetí místo v šampionátu.
1997 – V sezóně znovu dominuje Williams a Michael dokázal kontrovat až v mokré Grand Prix Monaka a dokazoval, že na vodě opravdu umí. Další vítězství přišlo v Kanadě, kde byl závod ukončen po havárii Panise a ve Francii, znovu za deště. Neuvěřitelnou šňůrou vítězství potvrdil v Belgii, kde zvítězil již po čtvrté. Schumacher se střídal ve vedení s Villeneuvem a před poslední velkou cenou Evropy vedl o pouhý bod. V posledním závodě Michael úmyslně narazil do Villeneuva, aby ho vyřadil ze závodu. Toto nesportovní chování mu vyneslo diskvalifikaci z celého šampionátu.
1998 – Prvního vítězství v roce dosáhl Schumacher ve třetím podniku v Argentině a snížil tak náskok Häkkinena z prvních dvou závodů. Schumacher musel čelit i dvojce McLarenu Coulthardovi, a tak po šesti závodech okupuval pouze třetí příčku. Ferrari znovu dolaďovalo nedostatky nového vozu a v následných třech GP nejenže Schumacher zvítězil, ale na stupně vítězů ho vždy doprovodil jeho týmový kolega Irvine. Schumacher tak snížil náskok Häkkinena na pouhé dva body. Posléze finský pilot znovu Němci poodskočil, ale v Maďarsku a Itálii kraloval opět Schumacher a skóre bylo 80:80. O mistru světa se rozhodlo až v posledním závodě, který hostila japonská Suzuka, kde německého závodníka zradila technika.
1999 – Sezóna 1999 byla pro rudé vozy dobře rozjetá i díky Eddiemu Irvinovi, který až do nešťastné Velké ceny Británie měl stejně bodů jako Schumacher. Michael Schumacher v již zmiňované Grand Prix Velké Británie havaroval a utrpěl zlomeniny nohou. I přesto, že v šesti Velkých cenách nestartoval, dokázal získat v šampionátu 5. místo.
2000 – Rok 2000 začal pro Michaela více než dobře, nový vůz, nový týmový kolega (Rubens Barrichello) a maximální podpora týmu, to vše znamenalo vítězství v prvních třech Grand Prix. Zatímco Michael nezaváhal ostatní, jen paběrkovali a tak stav po třech závodech byl 1. Michael Schumacher 30 bodů 2. Rubens Barrichello 9 bodů. Posléze musel čelit znovuzrození týmu McLaren a po haváriích v Německu a Rakousku přišel o vedení, které znovu nabyl až vítězstvím v posledních čtyřech GP a stal se tak potřetí mistrem světa.
2001 – Obhajoba titulu vyšla v prvních dvou závodech na 100% a o vedení se během sezóny již nenechal připravit. Vítězstvím v 9 Grand Prix si zajistil čtvrtý titul.
2002 – Sezóna měla od samého začátku jednoznačný, průběh Schumacher zvítězil v 11 Grand Prix a navíc bodoval ve všech závodech. Nelibost si vysloužil především v Rakousku, kde ho před sebe v posledním kole pustil Barrichello a demonstrativním průjezdem cílem Grand Prix USA.
2003 – Zisk šestého titulu byl do značné míry zkomplikován změnou systému bodování a především opožděnou premiérou nového Ferrari. O novém mistru světa se tak rozhodlo až v poslední Grand Prix.
2004 – Rok 2004 lze označit za rok absolutní nadvlády vozu Ferrari a Michaela Schumachera, který zvítězil v 13 velkých cenách.
2005 – Rok 2005 nebyl pro Michaela Schumachera příliš úspěšný. Vyhrál pouze v Grand Prix USA, do které startovalo pouze 6 pilotů. A v šampionátu se umístil na třetím místě, za Alonsem a Kimi Räikkönenem.
2006 – Poslední sezona legendárního jezdce se povedla. Přestože nevyhrál titul mistra světa (ten připadl opět Alonsovi), dokázal Schumacher vyhrát v sedmi závodech a o vítězi se rozhodovalo až v posledním závodě v Brazílii.
2009 – Tým Ferrari 29. července oznámil, že se do Formule 1 dočasně vrací Michael Schumacher, aby zastoupil zraněného Felipeho Massu, který měl nehodu ve druhé části kvalifikace GP Maďarska. Schumacher 10. srpna informoval prezidenta Ferrari Luku di Montezemola, že kvůli přetrvávajícím problémům s krkem, který si poranil při únorových motocyklových závodech, se do formule 1 nevrátí. Ferrari poté nominovalo svého testovacího pilota Luku Badoera, aby nahradil zraněného Felipeho Massu.
2010: Mercedes Grand Prix
23. prosince stáj Mercedes Grand Prix (dříve Brawn GP) oznámila, že se Schumacherem podepsala smlouvu na tři následující sezony. Tím skončily veškeré spekulace o návratu sedminásobného mistra světa do F1.